Drenčování
V tomto článku bych se rád podělil o mnohaletou zkušenost s takzvaným drenčováním, tj. nuceným podáváním tekutin sondou přímo do bachoru. Vymysleli ho před mnoha lety v USA a dnes je s oblibou používané po celém světě. Česká republika není výjimkou a dnes už neznám moc chovatelů, kteří by tohoto pomocníka nepoužívali.
Úvodem bych rád zmínil širokou možnost jeho využití. Většinou od chovatelů slýchávám, že drenčovací pumpu nepotřebují, protože jim poporodní nápoj vypijí dojnice samovolně. Tato indikace je přitom naprosto okrajová a poporodní nálev nuceně podáváme jenom těm pár jedincům, kteří ho nevypijí samovolně. Pokud je těchto zvířat více než 3 %, zkontrolujte, zda nápoj dostávají teplý a hlavně ihned po otelení. Nejčastějším pomocníkem je ale drenčování při trávicích problémech a nechutenstvích. Lze ho s úspěchem použít pro léčbu jednoduchých bachorových dysfunkcí, acidóz, alkalóz a obstipací. U nerozvinutých levostranných dislokací ho používáme k jejich repozici. Naplněný bachor je totiž schopen dislokovaný slez posunout zpět do fyziologické polohy tím, že na něj zhora zatlačí. Pokud jsme dislokaci řešili chirurgicky nebo kolíčkováním, používáme nálev pro nápravu vnitřního prostředí metabolicky rozvráceného organizmu a jako prevenci před utržením reponovaného fixovaného slezu. U dislokovaného slezu dochází v organizmu k metabolické alkalóze, hypochlorémii, hypokálémii, hypokalcémii a ketóze. Ke korekci všech těchto stavů lze použít adekvátní nápoj, který nám dojnici rychleji vrátí do plné užitkovosti. V indikovaných případech dojnice drenčuji i před chirurgickou korekcí dislokace slezu. Tato aplikace mi jednak pomůže zpřesnit diagnózu, kdy mi vyloučí bachorovou prázdnotu. Prázdný bachor se totiž může při auskaltuci s perkuzí (vyťukávání slezu spolu s poslechem) chovat dost podobně jako dislokovaný slez. Pokud z prázdného bachoru udělám nálevem bachor plný, zmizí mi kovový pink šelest. V případě dislokace slezu mi bachor natlačí slez naplněný plynem ještě více na břišní stěnu a pink šelest se zvýrazní. Aplikace drenče před chirurgickým zákrokem mi navíc slouží jako ideální předooperační ošetření, kdy zvíře lépe připravím na vlastní zákrok. Při dehydrataci je nálev do bachoru 1. volbou hlavně na velkých chovech, kde je téměř nemožné krávu zavodnit intravenózní infuzí vzhledem k množství tekutiny, které je třeba podat. Při těžkých dehydratacích je ideální podat intravenózně hypertonický roztok doplněný nálevem do bachoru. Kontrolní mechanizmy v krvi rychle napraví osmotický tlak právě přesunem tekutiny z bachoru do krevního řečiště. K těmto těžkým dehydratacím dochází často v létě při těžkých mastitidách způsobených gramnegativní baktérií E. coli. Tyto mastitidy jsou charakteristické tím, že kráva ulehne, má zapadlé oči, vysokou horečku a ve vemeni hnědou zapáchající tekutinu. Léčba je u takto postižených kusů často neúspěšná, ale právě časté nálevy velkého množství tekutin doplněné o aplikaci antibiotik (celkově i intramamárně) a nesteroidních antiflogistik nám rapidně zvýšily počet uzdravených kusů. Dalším použitím je léčba ketózy. Zde však vždy doporučuji vědět přesnou hladinu ketolátek v krvi. Pokud je hladina Betahydroxybutyrátu mezi 1 – 2 mmol/l, je ideální podat perorálně glukoplastické látky jako jsou Propionát vápenatý, Glycerol nebo Propylenglykol. Pokud je hladina Betahydroxybutyrátu vyšší než 2 mmol/l, je lepší nálev doplnit o intravenózní aplikaci 40% glukózy. U akutních tympanií nám pomůže odpojená zavedená sonda vypustit přebytečný plyn z bachoru a následně můžeme aplikovat 0,5l vody obohacené o některý z prepatátů obsahující protipěnivou látku (Dimeticon). Nálevy nám pomohou s léčbou a udržením pacientů s neschopností vstát a jít se nažrat a napít. S tímto stavem se setkáme u různých zranění, kulhání, poporodních ulehnutí. Často s úspěchem používáme nálev i u dojnic, u kterých došlo k poklesu dojivosti, ale přitom jsme klinickým vyšetřením nenašli žádný patologický nález. Obecná dávka je 40 litrů vody doplněné o drenčovací nápoj. Nedá se ale paušalizovat a vždy je třeba se rozhodnout na základě plnosti levé hladové jámy. Nalévat můžeme 2x denně. Nápoj lze použít komerční, nebo si ho můžete namíchat na míru pro aktuální problém (viz. dále).
Největším důvodem, proč se lidé bojí drenčování užívat, je možnost podání nálevu do plic. To samozřejmě možné je, ale následujícími kroky lze toto riziko vyloučit. Nejlepší prevencí je kontrola zavádění sondy na levé straně krku pohmatem (viz. obrázek). Pokud je sonda v jícnu, tak je její pohyb pod kůží krásně cítit. Pokud by byla v průdušnici, nebyla by díky prezenci chrupavčitých prstenců hmatatelná. Dále je možné po kompletním zavedení sondy odpojit hadici od pumpy a poslouchat procházející vzduch. Při zavedení do dýchacích cest slyšíme synchronní výdech a nádech. Lze použít i čich, kdy při správném zavedení cítíme charakteristický zápach bachorového prostředí. V neposlední řadě je ideální používat dlouhé bachorové sondy (150cm), které nejdou vzhledem k délce do plic kompletně zavézt. A jak by tedy mělo probíhat ideální zavedení? Největším pomocníkem je správná fixace hlavy zvířete a to nejlépe v tzv. head locku. Po té přistoupím k hlavě z pravé strany zvířete a prsty levé ruky vnořím do protilehlého (levého) koutku dutiny ústní. Pacient reflexivně otevře tlamu a já mohu zasunout sondu, kterou držím v pravé ruce. U plastové sondy zde používám novodurový chránič, který po zavedení do dutiny ústní zafixuji nosním skřipcem a skrze něj teprve vkládám sondu. Pro snadnější zavedení doporučuji nalubrikování sondy třeba porodnickým gelem. Zavádím středem dutiny ústní. Občas se krávě podaří chytit sondu do zubů, což znamená, že jsme nešli středem. Stačí sondu povytáhnout zpět a zavézt znovu. Průchod do jícnu musí být pomalý, bez nadměrného odporu a doprovázený polykáním. Dále zkontroluji, zda se sonda nachází skutečně v jícnu pohmatem přes kůži, tak jak bylo popsáno výše. Pokud sondu cítím, pokračuji v jejím zavedení až do bachoru. Po té jí fixuji nosním skřipcem. Aplikaci zvládne bez problému 1 člověk, pokud je zvíře dostatečně fixováno. Pokračuji pumpováním a podáváním nálevu. Ten se nám nesmí vrátit dutinou ústní zpět. Pokud se tak stane, znamená to, že jsme špatně odhadli naplněnost bachoru nebo, že jsme rychle pumpovali při použití jícnové sondy. Závěrem je třeba několikrát zapumpovat na prázdno tak, aby nám nezůstal žádný nálev v sondě a nedošlo tak jeho zpětnému refluxu do dýchacích cest při jejím vytahování. Nyní můžeme sondu bez starostí vytáhnout. Celý drenčovací systém je potřeba po každém použití opláchnout a hlavně propláchnout čistou vodou, aby nedošlo k zaschnutí zbytků nápoje a k následnému ucpání systému. Pokud se tak stane, každý systém jde rozdělat a vyčistit. Pokud s drenčováním začínáte, je ideální se nechat proškolit někým, kdo s ním má zkušenosti. Vzhledem k tomu, že popis aplikací nemusí být vždy srozumitelný, můžete se podívat na videa níže.
A jak lze drenčovací systémy rozdělit? Nejdůležitější rozdělení je podle použité sondy. Ta může být buď plastová, která se zavádí přes novodurovou trubku a chrání sondu před rozkousáním. Chránič se ale bohužel často při vytahování sondy posune a dochází k poškození plastové hadice. Odolnější jsou tedy určitě sondy nerezové, které může kráva kousat v celé jejich délce, aniž by došlo k jejich poškození. Dále sondy dělíme podle jejich délky. Ty jsou buď jícnové (90cm) nebo bachorové (150-200cm). Jícnová sonda je vhodná hlavně pro veterináře, protože je skladnější a vhodnější pro převoz. Je u ní ale třeba dbát zvýšené opatrnosti při zavádění, protože vzhledem k její délce není problém její zavedení do dýchacích cest. Dále je s ní potřeba nálev podávat pomaleji, protože může dojít ke zpětnému refluxu z jícnu. Drenčovací systémy se liší i pumpami. Buď jsou zakončené samotnou pumpou, ke které je potřeba při aplikaci použít vlastní kýbl nebo konev. Nebo už obsahují svojí nádobu, které může být nově i na kolečkách a usnadňuje tak přesun nápoje přímo k pacientovi. Bohužel nic není ideální a tento systém je opatřen pouze plastovou sondou. Znám ale chovatele, který spojil příjemné s užitečným a k drenčovacímu systému na kolečkách si připojil nerezovou sondu. Hold zlaté české ručičky. Poslední možností je systém, který se skládá jak ze sondy pro podávání nálevu, tak ze sondy pro odběr bachorové tekutiny. Sondy lze podle potřeby střídat a jenom se připojují k opačným koncům pumpy.
Je tomu 15 let, co jsem se s drenčováním v USA potkal a dnes mohu s určitostí říci, že si bez něj už nedokážu svojí praxi představit. Je to účinný pomocník, jehož návratnost investice je velice rychlá. Samozřejmě jeho používání má i svá rizika, která lze ale správným používáním eliminovat.
Kdy a co drenčovat?
- Všechny krávy po porodu by měly dostat nálev. Většina z nich ho přijme dobrovolně, zbytku je podán sondou. Podání tohoto nápoje je nezbytnou součástí prevence hypokalcémie, ketózy, dislokace slezu a dalších onemocnění typických pro poporodní období.
- Při dehydrataci.
Při těžké dehydrataci je výhodné podat i.v. malé množství hypertonického roztoku (2 l fyziolog. rozt. + 126 g NaCl) s následným podáním tekutin do bachoru (50 l).
Při lehké a střední dehydrataci stačí podat pouze vodu do bachoru. - Při nejasném pink šelestu na levé straně (vyloučení bachorové prázdnoty).
- Po korekci dislokace slezu (chirurgické i nechirurgické).
- Krávy se sníženou bachorovou činností.
- Krávy s ucpaným bachorem.
- Při bachorové tympanii.
- Krávy ztrácející kondici.
- Při ulehnutí.
- Při nechutenství.
- Inokulace zdravé bachorové tekutiny při akutní acidóze a alkalóze bachorového obsahu, po perorálním podání antibiotik.
- Při ketózách.
- Jako podpůrná léčba u všech dalších onemocnění.
Kompletní drenč Rumilac jsme vytvořili dle dlouholetých zkušeností a je určen pouze pro nucené podání.
Nebo můžete míchat sami dle jednotlivých indikací:
- Propionát vápenatý (200 g) hypokalcémie a ketóza.
- Propylenglykol (500 ml) ketóza.
- Kvasinky stimulují bakterie rozkládající vlákninu a utilizující kyselinu mléčnou, podporují dobrý příjem sušiny a minimalizují nechutenství.
- KCl (120 g) a NaCl (120 g) náhrada ztracených elektrolytů.
- Síran hořečnatý (120 g) zdroj hořčíku.
- Fosforečnan sodný (45 g) zdroj fosforu.
- Bikarbonát sodný (120 g) zdroj sodíku a pufrace bachorového prostředí.
- Chráněný cholin (15 g) umožňuje export lipidů z jater a chrání je tím před ztučněním.
- Bachorová tekutina (4 l).
- Slunečnicový, ricinový nebo lněný olej (1 l) při ucpání bachoru.
- Parafínový olej (1 l) při těžkém ucpání bachoru.
- Tympasol (50 ml) při tympanii bachoru.